Certifikované přírodní materiály nejvyšší kvality
Produkty využívají olympijští vítězové
Při objednávce nad 500 Kč dárek lahev 0,5l Sponser zdarma, nad 3 000 Kč doprava zdarma

ROZHOVOR S ONDŘEJEM CINKEM O SVĚTĚ MTB

2. 12. 2019 Novinky

Ondro, je to téměř 2 roky, co jste se vrátil po roční silniční „mezi pauze“ zpět do světa MTB. Změnil se tento svět nějak od té doby, co jste ho před 3 roky opouštěl?

Svět MTB se za ten rok, co jsem byl na silnici, změnil docela dost, alespoň pocitově. Jak jsem vypadl z té vysoké intenzity a těch krátkých závodů a jezdil jsem celý rok jen vytrvalostní cyklistiku, tak to pak byl takový šok se po tom roce do toho vrátit zpět. Ale na druhou stranu tím, jak jsem byl na to zvyklý, protože jsem jezdil ta horská kola od malička, tak stačilo pár měsíců a už jsem v tom byl  zpátky a zase mi to šlo. Ale musím říct, že se to každý rok posouvá hodně vysoko a ty závody se zrychlují, zkracují a konkurence je rok od roku zase větší. Na pódiu může stát prakticky každý z první světové třicítky.

Přinesl Vám ten rok na silnici něco, z čeho můžete těžit i nyní?

Já si myslím že určitě ano. Například jsem nikdy netrénoval takovou vytrvalost, tak že z toho určitě těžím i nyní. A také jsem to na sobě pociťoval, že než jsem odešel na silnici, tak mi v těch horských kolech chyběly takové ty koncovky závodů. Teď cítím, že mi to jede i na konci. Ne vždycky, vždy to nevyjde, ale nyní jsem v posledních kolech schopen zajíždět po hodině a půl své nejlepší časy na kolo závodu. A myslím si, že to jsem si přinesl právě ze silnice.  A musím říci, že i tu psychickou kondici jsem si na té silnici vylepšil, protože občas, hlavně na Tour de France, jsem na tom kole zažíval strašné dny, tak že tam jsem určitě potrénoval dost tu psychickou stránku.

 

Prakticky již první sezónu po Vašem návratu do MTB jste byl zpět mezi světovou špičkou. Před letošní sezónou jste změnil tým i kolo a na jejím konci již patříte do světové TOP 10. Jak hodnotíte tu dvouletou cestu?

No tak ta návratová sezóna byla velmi složitá, ale vlastně jsme zpět u té psychiky. Neměl jsem žádné body  (v rankingu MTB UCI pozn. autora), ale musel jsem se s tím poprat. Nebyly to žádné extra výsledky, ale prostě závodit jsem musel a musel jsem se prát doslova o každou pozici a o každý bod, abych si ty body vyjezdil a s nimi i lepší startovní pozici. To se již tento rok povedlo a tak už byly znát i ty výsledky, které postupně přicházely. Ale nebyla to jednoduchá cesta.
Na druhou stranu si myslím, že jsem se s tím popral dobře a momentálně i přes vyšší konkurenci jsem tam, kde jsem byl, když jsem odcházel na silnici. Tak že teď mám čistou hlavu na přípravu, vím jak trénovat a také vím, co chci!

 

Jak se Vám líbí v polském Kross Racing týmu, kde jezdíte společně např. Majou Włoszczowskou, která už pár velkých medailí má. Jaké je v týmu zázemí a atmosféra?

Zázemí ve Španělském Mondraker a Kross týmu jsou srovnatelná. Já jsem od Mondrakeru odcházel kvůli materiálu, na kterém jsem závodil. Ten mi moc nevyhovoval a také trošku mi nevyhovovalo i to, jak ten španělský tým fungoval. Ale pokud jde o zázemí, tak s tím jsem byl opravdu spokojen. Byly tam jiné věci, s kterými jsem spokojený nebyl, ale hlavní faktor byl ten materiál. S tím jsem teď v Kross Racing týmu nadmíru spokojený a kolo mi skutečně sedí.
Obrovská výhoda je pro mě i v tom, že tým sídlí v Polsku a to prakticky za hranicemi. To Španělsko je přece jenom daleko a podporu týmu jsem měl pouze na závodech světového poháru a ostatní závody jsem si musel zařizovat sám. Zatímco v současném týmu mám podporu na českém i německém poháru. Když mám potřebu, mohu se kdykoliv sejít s manažerem, v případě řešení technických problémů ke mně dojede mechanik, tak že v týmu jsem skutečně spokojený, líbí se mi tam a doufám, že se mi tam i nadále líbit bude.


Letošními výsledky ve světovém poháru a na MS světa, jste se kvalifikoval na letní olympijské hry v Japonsku.
 Budete se připravovat na závody v roce 2020 nějak speciálně a počítáte i s nějakým speciálním závodním schématem.

Vypustím Cape Epic a rád bych se dobře připravil na závod světového poháru v Andoře, který je mým nejoblíbenějším závodem ve „svěťáku“ a samozřejmě na tu olympiádu. Myslím, že nějaká speciální příprava tam bude.
Celá cyklistická část olympiády se pojede cca. 150 km od Tokia, kde je kompletní zázemí pro všechny cyklistické disciplíny. Měl jsem již v možnost  vyzkoušet trať olympijského závodu a považuji ji za nejobtížnější, co se doposud na olympiádách jela. Je rychlá, s náročnými technickými sjezdy, je tam asi 8 krátkých stoupání vhodných k nástupům, kde vás jakékoliv zaváhání může stát dobré umístnění a současně tam není příliš prostoru k předjíždění. Důležitý zde bude už start a po něm se zapojit do toho vedoucího vláčku.
Tak že v tréninku bude hodně krátkých a výbušných sekcí, hodně nástupů. V praxi to znamená velký objem 20-30 vteřinových nástupů, které se budou opakovat neustále dokola, abych si tak nějak zvykl na očekávané tempo. Asi v tomhle ta příprava bude taková speciální, protože tam budu muset zařazovat speciální tréninky, které využiji konkrétně právě v tomto závodě. No a pak tam budou samozřejmě tréninkové kempy ve výšce.


V konkurenci takových jezdců jako jsou Shurter, van der Pole, Avancini, Kerschbaumer, Flückiger a další není vůbec snadné získat pódiové umístnění. Vy jste letos na pódiu byl a sahal jste i po bedně. Jak vnímáte současnou světovou špičku, motivují či inspirují Vás soupeři v něčem, a co vše je třeba k  tomu, abyste svým fanouškům mohl zamávat z pódia?

Tak to je samozřejmě super závodit s takovými jmény jako je Nino a další a právě s nimi bojovat o ta první místa nebo o to pódium. To je vždycky motivace někoho z těchto závodníkům předjet a porazit, protože patří k těm nejlepším na světě. A co je třeba, abych mohl z pódia zamávat českým fanouškům? Víte, hodně lidí, kteří sportu moc nerozumí, si myslí, že cyklistika je jednoduchá práce, nebo že si pouze jen tak jezdím na kole a ostatní musí chodit do práce. Ale ono to tak úplně není. My toho musíme spoustu obětovat, nemůžeme dělat hodně věcí, které lidi běžně dělají. Sice máme takovou tu volnost, že můžeme jít do práce, jakoby kdy se nám chce, ale vždycky ten trénink musíme nějak zvládnout a přes ten den odpracovat. Tak že moje odpověď je hodně makat, a zase hodně makat, hodně disciplíny a pak věřit, že ty výsledky přijdou!


Jak důležitá je pro Vás jako vrcholového sportovce strava? Řada špičkových světových sportovců a trenérů dnes považuje kvalitní stravu a výživu vedle fyzické a psychické přípravy jako třetí základní klíč k možnému úspěchu. Jak k této problematice přistupujete vy?

Samozřejmě strava je ve vrcholovém sportu důležitá věc a v cyklistice obzvlášť, protože zde záleží i na váze závodníka. Tak že já si stravu pečlivě hlídám. Ale musím přiznat, že občas to není snadná věc, když mě přepadnou třeba chutě na sladké. Musím jíst samozřejmě zdravě a mít  tak nějak vypočítané porce, abych věděl kolik mi stačí a nejedl zbytečně něco navíc. Jsou závodníci, kteří si jídlo váží nebo podobně. Já už se za ty roky znám a spíše je to o tom pocitu. Tak že když cítím, že se potřebuji najíst navíc, tak se jednoduše najím. No a když cítím že ne, tak si dám zase méně. Jsem rád, že mi to takto funguje a porce nemusím skutečně vážit.
Sportovní výživa s celkově vyváženou stravou je dnes pro špičkové sportovce jedním ze základních kamenů k úspěšnému absolvování tréninků a závodů. Cyklistika se zrychluje, což klade zvýšené nároky na trénink a výkon v průběhu závodů a to zase na dostatečný a optimální příjem energie a  rychlou a  perfektní regeneraci. Tak to prostě je. V tomto směru jsem již ušel také nějakou cestu a na ní vyzkoušel řadu produktů od řady značek, až jsem se dostal k švýcarskému Sponseru. Tady jsem zjistil, že je to vlastně nejvyšší kvalita, jakou jsem kdy měl a skutečně mi vyhovuje a jsem rád, že mohu právě se Sponser spolupracovat.

 

Pro Sponser jste se rozhodl právě v okamžiku, kdy jste se vracel do závodů MTB a dnes je vás v TOP 10 hned několik jezdců, kdo tyto produkty používá. Co vás vedlo k této volbě v tak široké konkurenci  značek a produktů, které jsou na trhu v nabídce?

Pokud chcete být ve světové špičce a podávat kvalitní výkony, musíte mimo kvalitního tréninku mít i kvalitní materiál a je jedno, zda je to tým, kolo nebo výživa. Z produktů ostatních značek jsem měl třeba i žaludeční problémy. Když jsem při závodě používal hodně „ionťák“ a gely, tak to po tom závodě nebylo většinou ideální. Nafouklé břicho nebo jeho  bolesti rozhodně ke kvalitní regeneraci nepřispějí. S produkty od Sponser nemám vůbec žádné problémy a je tam ta kvality určitě znát. Tak nějak mi vše sedlo a jsem spokojený, protože mi to dává klid do tréninků a samozřejmě i do závodů.

Prozradíte čtenářům, které z produktů používáte a eventuálně, které se těší Vaší největší oblibě?

Mnou nejčastěji používaný produkt je  Pro Recovery 44/44 s čokoládovou příchutí, který tvoří základ mého regeneračního procesu. Tento produkt používám skutečně po každém závodě nebo tréninku, pokud se nejedná o vyjetí na hodinu a půl. A pokud bych měl říci, co mi nejvíce chutná, tak to jsou rozhodně energetické bonbóny  Power Gums.

 

Vnímáte po 2 sezónách nějaký zásadní přínos, který  Vám Sponser v jakémkoliv směru přinesl?

Třeba musím říct, že jsme při Cape Epic, který byl skutečně náročný, protože jsme stávali hodně brzy a  celkově jsme toho moc nenaspali a někdy jsme si museli vzít prášek na spaní a jít třeba v 8 hodin večer spát, tak i přes tu všechnu únavu, problémy se spánkem a regenerací byla vlastně ta celková regenerace s blížícím se koncem celého Epicu lepší a lepší. A je to možná paradoxní, ale  vlastně poslední dva dny jsem se cítil při tom náročném programu skutečně skvěle, tak že jsem přesvědčen, že i ta sportovní výživa k tomuhle velmi výrazně přispěla. Já jsem v průběhu Cape Epic používal pro regeneraci dva produkty. Jedním byl již zmiňovaný Sponser Pro Recovery 44/44, který jsem měl připraven i hned po dojezdu. A pro tu pozdější fázi  jsem si mezi klasickým jídlem dával Sponser Premium Whey Hydro, samozřejmě v čokoládě, abych dal tělu skutečně vše a ta regenerace tam byla na špičkové úrovni.
A když si vzpomenu na tréninkové kempy, tak mi teď nedělá skutečně problém jet 4 dny vkuse intervalový tréninky v tom smyslu, že každý den mám nekompromisně nějaký ten interval. Teď mi to skutečně nedělá žádný problém. Objektivně je samozřejmě obtížné odpovědně říct, zda jsem si již na to za ty roky zvykl a jde to s tím věkem, nebo je to tím, že jsem začal používat Sponser, ale pravděpodobně to bude kombinace obou faktorů. K tomu pozitivnímu progresu se vždy musí sejít všechny faktory, které ho ovlivňuji a jsem přesvědčen, že tady se to sešlo.
A na konec asi to nejpodstatnější. Od začátku své kariéry jsem bojoval s něčím, co mě limitovalo v tréninku i v závodech a to byly křeče. To je teď pryč. Ne že by zcela zmizely, pár jich tam v sezóně občas je, ale od té doby co používám Sponser, je to víceméně v pohodě a už mě to netrápí a nelimituje jako dříve.