PŘEDSTAVENÍ SPORTOVNÍ VÝŽIVY VE VYTRVALOSTNÍCH SPORTECH
Výdrž (vytrvalost) je schopnost udržovat určitou intenzitu (např. rychlost běhu) po delší časové období a schopnost se co nejdříve zotavit. Vytrvalostní trénink vám dovoluje lépe využívat dostupné zdroje energie a umožňuje od začátku vyšší intenzitu. Kromě kvalitního tréninku vytrvalosti ovlivňují výkon také další faktory, jako je síla, rychlost, koordinace pohybu či hbitost. Rozsah, v němž jsou tyto dovednosti vyžadovány a trénovány, závisí na typu sportu. Běh na dlouhé vzdálenosti, cyklistika, běh na lyžích, triatlon nebo dálkové plavání jsou typické vytrvalostní sporty.
Výkon je silně spjat s aerobním metabolismem, který je úzce spojen s metabolismem sacharidů. Anaerobní metabolismus je vyžadován u krátkých cvičení s vysokou intenzitou (změna rychlosti, změna pohybu v stoupáních/klesáních, krátká výbušnost, finální sprint) a často vede k tvorbě kyseliny mléčné ve svalech, což omezuje výkonnost. Pro dlouhotrvající cvičení pak získává 
na významu metabolismus tuků.
Únava při dlouhém vytrvalostním výkonu je především důsledkem vyčerpání zásob sacharidů. Důležitými požadavky na vytrvalostní sportovce jsou výborná aerobní kapacita, vysoká úspora pohybu, úspora energie, plné zásoby energie (svalový a jaterní glykogen) a umění přecházet z aerobního na anaerobní metabolismus v reakci na změnu intenzity zátěže.
U vytrvalostních disciplín obecně platí, že čím je vybudován širší vytrvalostní základ, tím je to lépe nejen pro intervalové tréninkové fáze a posun ve výkonnosti v průběhu závodu, ale také pro získání schopnosti organismu primárně metabolizovat tuky před sacharidy. To po chemické stránce souvisí se zvýšením mitochodriální hustoty, tedy obrazně řečeno zvýšení počtu elektráren, 
které štěpí tuky a sacharidy na energii, která slouží jako zdroj pracujícím svalům při následném výkonu. Avšak ani ty nejlepší vytrvalci nedokážou v průběhu závodu získávat energii pouze z tuků, např. kvůli změně profilu trati, změně rychlosti, akceleraci atd., a pro ty to případy a samozřejmě pro možnost zrychlení v závěrečné fázi závodu, který se už neodehrává velice často ani na hranici aerobního prahu ale za ním, mají svůj význam dostatečné glykogenové zásoby.
Špičkoví vytrvalci spolupracují se Sponser používají v průběhu přípravy několik dnů před závodem Carbloader, pro usnadnění procesu vytváření dostatečných glykogenových zásob, a k hydrataci pak Competition Drink. Ten je užíván rovněž k hydrataci v průběhu závodu. Někdo Competition Drink vhodně kombinuje s Long Energy Dring ( nikoliv mix), jiní používají pouze Long Energy Drink v průběhu celého výkonu. Je to samozřejmě individuální a věcí nalezení optimálního řešení ve vztahu k organismu, výkonu a charakteru závodu, stejně jako přidávání Salt caps do nápojů.
Skutečně špičkový ultravytrvalci dokážou odběhnout hodiny trvající závod pouze na Long Energy Drink 10%, jiní vhodně doplňuji zvolený pitný 
režim s dodatečným energetickým příjmem ve formě Sponser Liquid Energy Gel.
Nejoblíbenějším regeneračním nápojem, který je k regeneraci využíván, je produkt Pro Recovery 50/36 a hned za ním Pro Recovery 44/44. To platí i pro vytrvalce a jejich první fázi regenerace po výkonu (cca do 1 hodiny). Dostatečný a vyvážený příjem sacharidů a bílkovin, je skvělou volbou pro optimální zahájení regenerace v průběhu tzv. anabolického okna. Pro kvalitní regeneraci řádově několik hodin po závodě si velkou oblibu získal Premium Whey Hydro. Ten má velké množství kvalitních bílkovin (80g/100g) ve formě rychlých peptidů (krátké bílkovinné řetězce), které umožňují rychlé vstřebání a tím pokračování v nastartovaném regeneračním procesu. Produkt je obohacen rovněž o BCAA v peptidové vazbě, minerály, vitamíny a samozřejmě obsahuje širokou škálu esenciálních a neesenciálních aminokyselin. Pro pozdní fázi regenerace je široce užíván Casein, jehož výhodou je, že zasytí a díky svém složité peptidové vazbě se uvolňuje postupně, což je výhodou pro regeneraci v průběhu spánku, proto se mu také někdy přezdívá noční protein.
Závěrem snad zbývá říci jen to, co vám řekne každý zkušený vytrvalec. Naučte se vnímat své tělo a naslouchejte mu, když s vámi komunikuje. Zbavte se všeho (hlavně ega), co tuto komunikaci narušuje nebo dokonce přehlušuje. Důvěřujte mu a ono vám to vrátí. Možná ne dnes ale třeba za rok. Od toho jste vytrvalci, abyste vydrželi a zvítězili.
SPORTOVNÍ VÝŽIVA V ZIMĚ
Sportovní výživa v zimě se obecně neliší od té letní. Ale pokud se podíváte blíže, existují některé zásadní rozdíly. Na jedné straně se tréninkové cíle letních sportovců v zimě značně liší od cílů v létě. V létě jsou v popředí závody či zápasy a tedy výkon, zima je pak obdobím pro získání základů pro další soutěžní ročník. Měsíce listopad a prosinec jsou také často charakterizovány odpočinkem a klidem, a proto má strava velmi odlišný charakter. V lednu a únoru se pak v rámci přípravy často pracuje na síle a vytrvalosti a příjem bílkovin má tedy větší význam.
Závody v zimě
V podstatě musíte vědět, že při nízkých teplotách a s rostoucí nadmořskou výškou se také zvyšují nároky na dodržování pitného režimu. Vědecké studie prokazují , že vzhledem k suchému vzduchu ve vysoké nadmořské výšce se zvyšuje spotřeba tělních tekutin a zejména dýcháním. Tyto skutečnosti mohou mít velký vliv na výkon při sportovních aktivitách nad 2000 m.n.m (například biatlon, běžecké lyžování). Proto je důležité věnovat pozornost příjmu energie a pravidelnému pití (více v článku Pitný režim je důležitý i v zimě) a to zejména proto, že i přes srovnatelné požadavky na tekutiny je žízeň v zimě obecně menší, ale požadavky na energii jsou spíše vyšší díky kompenzaci tepelných ztrát těla způsobených chladem.
Sportovcům zaměřeným v zimě na výkon doporučujeme používat vysoce energetické sportovní nápoje LONG ENERGY a COMPETITIN DRINK, protože zajišťují dostatečnou zásobu tekutin a energie. Mimochodem, můžete mít i jejich teplou verzi v termosce. Pro tento účel je vhodný i SPORT TEA . Pro doplnění energie jsou vždy vhodné LIQUID ENERGY GEL. Energetické tyčinky mohou být zmrzlé a skelnaté.
V zimě by se rovněž neměly ignorovat zvýšené nároky imunitní systém nesmí být ignorovány. Ten spolu s dýchacími cestami jsou velmi zatíženy dlouhodobou inhalací studeného vzduchu. Nucleotidy, obsažené v IMMUNOGUARD, zde mohou pomoci.
Regenerace
Regenerace má stejný význam v zimních i letních sportech . Důraz je kladen na rehydrataci a doplnění energie a zásob bílkovin pro regeneraci svalů. Jiné aspekty nejsou z hlediska výživy v zimě zohledňovány. Je samozřejmě vhodné, individuálně a v závislosti na situaci, začít s teplými nápoji a / nebo jídlem jako první regeneračním opatřením, aby se tělo ohřálo a nevynakládalo další drahocennou energii na výrobu tepla. Nabízí se například RECOVERY SHAKE s čokoládovou příchutí jako mléčný nápoj, který je dobře přijímán. Nemělo by však být použito žádné vroucí, ale pouze teplé mléko.
Převzato z: www.sponser.ch
Acidobazická rovnováha
Fungování tělesných buněk, tkání, orgánů či celého systému se vždy odvíjí i od kvality acidobazické rovnováhy vnitřního prostředí. Jakmile je taková rovnováha porušena, jsou ovlivňovány nejprve biochemické děje, poté funkce buněk a následně vzniká odklon od rovnováhy všech dějů probíhajících v těle. Od poruchy acidobazické rovnováhy se vždy odvíjí i vznik široké řady chorob – srdečně-cévních (aterosklerotické pochody jsou vždy provázeny poruchou acidobazicity), zánětů, poruch funkce ledvin či rakoviny.
Acidobazická rovnováha je definována jako rovnováha kyselin a zásad uvnitř organismu, která je navíc dynamická (v neustálém pohybu). To znamená, že se hodnotí poměr mezi tvorbou a vylučováním kyselin a zásad, kde tyto dílčí poměry jsou základem pro udržení rovnováhy (homeostázy). Zdrojem kyselin v těle je převážně metabolismus, zdrojem zásad naopak strava. Bohužel díky stravovacím návykům a kvalitě stravy dochází k zakyselování organismu, což vede ke zvýšenému výskytu choroby, jak je zmíněno výše.
Pro organismus je optimální pH neutrální prostředí, nicméně se nejedná o záležitost jednoduchou, protože acidobazickou rovnováhu v organismu ovlivňuje (řídí) hned několik systémů. Z hlediska sportovního výkonu je samozřejmě výhodné udržovat na úrovni pH neutrální a před výkonem možná v mírně zásaditém stavu, protože samotným fyzickým výkonem k zakyselování dochází. Vzpomeňme si třeba na kyselinu mléčnou nebo-li laktát.
Abychom toho dosáhli, základem je volba optimální stravy, její optimální úpravy a dalších stravovacích návyků. A zde je několik vodítek.
1. Objem stravy.
Tady je základní rozdíl mezi střídmostí a obžerstvím, kde oba přístupy naprosto zásadním způsobem ovlivňují kvalitu metabolických pochodů a jejich dopad na acidobazickou rovnováhu.
2. Množství jednotlivých makrosložek ve stravě.
Například přebytek jednoduchých cukrů nebo bílkovin vede tendenčně je kyselinotvorným reakcím. Nebo vysokotukové diety (s podílovou převahou tuků a minimem sacharidů), které jsou postaveny na vzniku ketózy, posouvají acidobazickou rovnováhu kyselinotvorným směrem.
3. Množství a poměry jednotlivých prvků (minerálů).
Existují alkalicky (zásaditě) působící minerály (sodík, draslík, vápník, hořčík, železo) a kysele působící prvky (síra, fosfor, chlór, jód). Podle jejich obsahu ve stravě jsme schopni ovlivňovat acidobazické děje probíhající v těle. Obecně platí, že každá potravina nese oba typy minerálů a rozhodující jsou poměry mezi nimi.
4. Způsob konzumace stravy.
Důslednost kousání a žvýkání a klid při jídle jsou hlavní faktory vstupující do kvality celého procesu trávení potravy a od ní se odvíjejících acidobazických dějů.
5. Způsob úpravy jídel.
Například příliš vysoká teplota použitá při úpravě stravy způsobuje změnu struktury živin (vznik trans mastných kyselin v tucích, akrylamidu ze škrobů apod.), konzumace takových potravin ovlivňuje i acidobazické děje v organismu.
6. Vyhodnocení typu potraviny dle jejího vlivu na acidobazickou rovnováhu.
Existují dva typy kyselých a zásaditých potravin:
Potravina může být buď sama o sobě kyselá (s konkrétní hodnotou pH) anebo kyselinotvorná (po strávení vyvolávající kyselou reakci).
Stejně je tomu i u zásad – existují potraviny zásadité anebo zásadotvorné.
Například citron obsahuje silné kyseliny (jeho pH je 2-3), ale v organismu působí zásadotvorně. Je tomu tak proto, že stejně jako množství dalších druhů ovoce a zeleniny obsahuje vedle kyselin i spoustu zásaditých prvků, které mají schopnost vést acidobazické děje po strávení takové potraviny zásadotvorným směrem (tyto prvky jsou součástí reakcí neutralizujících kyseliny v organismu).
Zdroj: internetové stránky https://www.kurzyatac.cz/