Certifikované přírodní materiály nejvyšší kvality
Produkty využívají i olympijští vítězové
Při objednávce nad 3 000 Kč doprava zdarma

Acidobazická rovnováha

13. 6. 2018

Fungování tělesných buněk, tkání, orgánů či celého systému se vždy odvíjí i od kvality acidobazické rovnováhy vnitřního prostředí. Jakmile je taková rovnováha porušena, jsou ovlivňovány nejprve biochemické děje, poté funkce buněk a následně vzniká odklon od rovnováhy všech dějů probíhajících v těle. Od poruchy acidobazické rovnováhy se vždy odvíjí i vznik široké řady chorob – srdečně-cévních (aterosklerotické pochody jsou vždy provázeny poruchou acidobazicity), zánětů, poruch funkce ledvin či rakoviny.

Acidobazická rovnováha je definována jako rovnováha kyselin a zásad uvnitř organismu, která je navíc dynamická (v neustálém pohybu). To znamená, že se hodnotí poměr mezi tvorbou a vylučováním kyselin a zásad, kde tyto dílčí poměry jsou základem pro udržení rovnováhy (homeostázy). Zdrojem kyselin v těle je převážně metabolismus, zdrojem zásad naopak strava. Bohužel díky stravovacím návykům a kvalitě stravy dochází k zakyselování organismu, což vede ke zvýšenému výskytu choroby, jak je zmíněno výše.

Pro organismus je optimální pH neutrální prostředí, nicméně se nejedná o záležitost jednoduchou, protože acidobazickou rovnováhu v organismu ovlivňuje (řídí) hned několik systémů. Z hlediska sportovního výkonu je samozřejmě výhodné udržovat na úrovni pH neutrální a před výkonem možná v mírně zásaditém stavu, protože samotným fyzickým výkonem k zakyselování  dochází. Vzpomeňme si třeba na kyselinu mléčnou nebo-li laktát.

Abychom toho dosáhli,  základem je volba optimální stravy, její optimální úpravy a dalších stravovacích návyků. A zde je několik vodítek.

1. Objem stravy.
Tady je základní rozdíl mezi střídmostí a obžerstvím, kde oba přístupy naprosto zásadním způsobem ovlivňují kvalitu metabolických pochodů a jejich dopad na acidobazickou rovnováhu.

2. Množství jednotlivých makrosložek ve stravě.
Například přebytek jednoduchých cukrů nebo bílkovin vede tendenčně je kyselinotvorným reakcím. Nebo vysokotukové diety (s podílovou převahou tuků a minimem sacharidů), které jsou postaveny na vzniku ketózy, posouvají acidobazickou rovnováhu kyselinotvorným směrem.

3. Množství a poměry jednotlivých prvků (minerálů).
Existují alkalicky (zásaditě) působící minerály (sodík, draslík, vápník, hořčík, železo) a kysele působící prvky (síra, fosfor, chlór, jód). Podle jejich obsahu ve stravě jsme schopni ovlivňovat acidobazické děje probíhající v těle. Obecně platí, že každá potravina nese oba typy minerálů a rozhodující jsou poměry mezi nimi.

4. Způsob konzumace stravy.
Důslednost kousání a žvýkání a klid při jídle jsou hlavní faktory vstupující do kvality celého procesu trávení potravy a od ní se odvíjejících acidobazických dějů.

5. Způsob úpravy jídel.
Například příliš vysoká teplota použitá při úpravě stravy způsobuje změnu struktury živin (vznik trans mastných kyselin v tucích, akrylamidu ze škrobů apod.), konzumace takových potravin ovlivňuje i acidobazické děje v organismu.

6. Vyhodnocení typu potraviny dle jejího vlivu na acidobazickou rovnováhu.
Existují dva typy kyselých a zásaditých potravin:
Potravina může být buď sama o sobě kyselá (s konkrétní hodnotou pH) anebo kyselinotvorná (po strávení vyvolávající kyselou reakci).
Stejně je tomu i u zásad – existují potraviny zásadité anebo zásadotvorné.
Například citron obsahuje silné kyseliny (jeho pH je 2-3), ale v organismu působí zásadotvorně. Je tomu tak proto, že stejně jako množství dalších druhů ovoce a zeleniny obsahuje vedle kyselin i spoustu zásaditých prvků, které mají schopnost vést acidobazické děje po strávení takové potraviny zásadotvorným směrem (tyto prvky jsou součástí reakcí neutralizujících kyseliny v organismu).

Zdroj: internetové stránky https://www.kurzyatac.cz/